|
|
Sociální tendence a dílo Vladimíra Astla
Knapová, Martina ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
K cílům této diplomové práce patří jednak zmapování života českého sochaře Vladimíra Astla, ale také prozkoumání možných inspiračních zdrojů, z nichž mohl sochař čerpat podněty k dílům se sociální tématikou, která v jeho tvorbě převažují. Mezi Astlovy sociálně orientované plastiky patří zejména sochy Žízeň, Smutek nebo Stará žena z období 1905-1910. Úvodní kapitola se ve zkratce zabývá sociálními problémy, které se v českém prostředí vyskytly na přelomu 19. a 20. století a bezprostředně souvisely s prosazováním sociálně orientovaných témat v umění. Následující kapitola pak zmíněné téma rozvíjí a detailněji pojednává o společenských změnách ve Francii, které úzce souvisely s výskytem ambiciózních představ o zbudování monumentů oslavujících lidskou práci. Tato kapitola se hlouběji zabývá právě sochařstvím ve Francii a přibližuje díla s dělnickou tématikou sochařů Augusta Rodina, Julese Daloua a Henriho Boucharda. Tvorba zmíněných sochařů na přelomu 19. a 20. století vycházela z myšlenky o zbudování pomníků práce, s níž přišel ve francouzském prostředí zejména Armand Dayot. Pomníky práce tvořily obecné východisko k sociálním tématům rozvíjeným i v rámci českého sochařství. Námět další kapitoly představuje tvorbu belgického mistra Constantina Meuniera, jehož vliv Čechy poznamenal skrze hojnou výstavní...
|
|
|
Zemský ústav pro choromyslné v Praze-Bohnicích. Architektura a historie
Krušina, Jan ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Práce se zabývá architekturou a historií rozlehlého areálu dnešní Psychiatrické nemocnice v Bohnicích, která byla postavena v několika etapách mezi lety 1905-1925, s přihlédnutím k osobnosti architekta Václava Roštlapila (1856-1930), který se jako výrazná osobnost podílel na některých reprezentativních stavbách areálu. Úvodní část je věnována zrodu nového oboru psychiatrie v prostředí Všeobecné nemocnice na Novém Městě v Praze, a především zrodu nové typologie v rámci architektury, která se pak postupně šířila do spádových oblastí Čech. Stať práce objasňuje okolnosti vzniku pražského ústavu v Bohnicích a na základě studia archivních materiálů, literatury a vlastního areálu se pokouší analyzovat prameny jeho podoby. Hledá inspirační zdroje a zasazuje bohnický areál do historických souvislostí. Psychiatrickou nemocnici v Bohnicích chápe jako výjimečně dobře dochovaný příklad této typologie nejen v měřítku jednotlivých budov, ale především v měřítku celého urbanistického uspořádání s nezaměnitelným Geniem Loci. Klíčová slova Architektura, přelom 19. a 20. století, secese, historismus, psychiatrické léčebny, Václav Roštlapil, Psychiatrická nemocnice Bohnice
|
|
|
Sociální tendence a dílo Vladimíra Astla
Knapová, Martina ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
K cílům této diplomové práce patří jednak zmapování života českého sochaře Vladimíra Astla, ale také prozkoumání možných inspiračních zdrojů, z nichž mohl sochař čerpat podněty k dílům se sociální tématikou, která v jeho tvorbě převažují. Mezi Astlovy sociálně orientované plastiky patří zejména sochy Žízeň, Smutek nebo Stará žena z období 1905-1910. Úvodní kapitola se ve zkratce zabývá sociálními problémy, které se v českém prostředí vyskytly na přelomu 19. a 20. století a bezprostředně souvisely s prosazováním sociálně orientovaných témat v umění. Následující kapitola pak zmíněné téma rozvíjí a detailněji pojednává o společenských změnách ve Francii, které úzce souvisely s výskytem ambiciózních představ o zbudování monumentů oslavujících lidskou práci. Tato kapitola se hlouběji zabývá právě sochařstvím ve Francii a přibližuje díla s dělnickou tématikou sochařů Augusta Rodina, Julese Daloua a Henriho Boucharda. Tvorba zmíněných sochařů na přelomu 19. a 20. století vycházela z myšlenky o zbudování pomníků práce, s níž přišel ve francouzském prostředí zejména Armand Dayot. Pomníky práce tvořily obecné východisko k sociálním tématům rozvíjeným i v rámci českého sochařství. Námět další kapitoly představuje tvorbu belgického mistra Constantina Meuniera, jehož vliv Čechy poznamenal skrze hojnou výstavní...
|
|
|
Lidé a voda. Příspěvek k dějinám osobní hygieny přelomu 19. a 20. století
KALVASOVÁ, Jana
Předkládaná diplomová práce se věnuje dosud plně neprozkoumané oblasti každodenního života, osobní hygieně. Zabývá se obdobím přelomu 19. a 20. století, mnohdy však zabíhá i hlouběji do minulosti, především do poloviny 19. století, kdy byly položeny základy systematičtější péče o hygienu. Práce se snaží vymezit předpoklady hygieny, kterou ovlivňovaly společensko{--} kulturní a vědecko{--}technické faktory. Zkoumá osobní hygienu, zahrnující především péči o tělo, vlasy, zuby, kosmetiku a tělesnou vůni. Dále se věnuje osobnímu prádlu a oděvu. Jeden z vytyčených cílů představuje zjistit, jakou roli sehrálo lázeňství (zejména vznikající moderní balneologie) a rozšiřující se tělovýchova a sport ve zvyšování úrovně osobní hygieny. Heuristickou základnu práce tvoří dobová odborná literatura (především z oblasti zdravotnictví), memoárová literatura, dobový tisk a naučné slovníky.
|
host ::
RSS.